Všechno, co vidíte v Bídnících, je pravda, říkají herci

Bedari13 resizeSkandál kolem udělení hlavní francouzské filmové ceny za režii Romanu Polanskému by neměl zastínit, že jako nejlepší film Césara obdrželo drama Bídníci. Film sledující střet policistů s různými obyvateli problematické pařížské čtvrti Montfermeil zaujal už při své premiéře na festivalu v Cannes, kde vyhrál Cenu poroty, poté získal i Evropskou filmovou cenu za Objev roku a nominaci na Oscara.

Na Césarech celovečerní debut Ladje Lyho triumfoval také za střih, u diváků a v kategorii Neslibnější herec díky výkonu Alexise Manentiho. Právě s ním a s jeho kolegy Damienem Bonnardem a Djebrilem Zongou v Paříži o filmu známém už i ze slovenských a českých kin mluvila Iva Přivřelová.

Co světový úspěch filmu vypovídá? Že podobné problémy s bouřící se mládeží bez budoucnosti nemá jen Francie?
Damien: Myslím, že Bídníci se lidí dotýkají, protože ukazují, jak se stane, že najednou odmítnete své hodnoty, i jak se můžete odstřihnout od světa, který není takový, jaký byste chtěli. Zároveň v něm vidíte, že od pouličních bouří roku 2005 se nic nezměnilo a co hůř, nikoho to ani nezajímá. Možná ten film může pomoct právě v tom, aby tyhle problémy lidi zase zajímaly.

Všichni tři hrajete policisty, ovšem s různým přístupem k tomu, jak mohou ohýbat zákon a zasahovat do života skupin místních obyvatel. Řešili jste morálku svých postav?
Still2 resizeAlexis: Francouzský herec Lino Ventura říkal, že musí být schopen si se svou postavou podat ruku. Někoho, kdo znásilňuje ženy, by třeba nehrál. Já tohle úplně nevyžaduju. I když se svou postavou nesouhlasím, budu ji hájit, jak nejlépe mohu. Přestože můj policista se k ostatním chová bez respektu, s blahosklonností, což je vlastně forma rasismu.
Damien: Mně bylo blízké, jak můj policista pochyboval o právech policie i o právech občanů, řešil, jak být fér, jak se postavit situaci, v níž proti sobě stojí několik zájmů. Ale jinak tak jako Alexis názory své postavy sdílet nemusím. Ačkoliv někdo, s kým se ztotožňujete, se hraje snadněji.
Djebril: Já si tuhle otázka nekladl. Když jsem začal číst scénář, šlo mi o to, abych svou postavu vystihl co nejpřesněji. Mezi scénářem a svým životem jsem našel podobnosti, nejspíš proto jsem tu roli dostal, i já jsem v té čtvrti vyrostl. Pak jsem se setkal s několika policisty a zjišťoval si jejich pohled na věc, abych našel správný balanc a mohl být co nejvěrnější.

Co jste u policie zjistil?
Djebril: Pamatuju si rozmluvu s jedním, který také vyrostl v Montfermeil. Bral své poslání tak, že by měl do čtvrti přinést klid. Znal tamní děcka, chápal je, rozuměl jejich chování. To je pak něco jiného než policista, kterého hraje Damien, jenž Bedari11 resizepřichází zvenčí a nedokáže úplně pochopit, co se v tom prostředí děje. Od policistů jsem se také dozvěděl, že fungují jako rodina. Nejen že spolu pracují, ale také s kolegy chodí do hospody a podobně. Jsou tedy oddělení od ostatních a chrání se jako skupina navzájem.

Byly role policistů v terénu fyzicky náročné?
Alexis: Museli jsme mít dobrou fyzičku, tihle policisté ji totiž mají. Já se trochu bál, protože mám nějaké bříško, než mi bratranec řekl, že to nevadí, že ho vidíte i na policajtech.
Damien: Nejvíc si to vzal k srdci Djebril, ten se vypracoval. Já začal trochu chodit do posilovny, ale ne dost, jak jsem později zjistil. Trval jsem totiž na tom, že budu mít na sobě skutečnou neprůstřelnou vestu a skutečné zbraně, chtěl jsem cítit jejich opravdovou váhu. Jakmile jsme natáčeli scénu, v níž musím běhat, litoval jsem toho.

Jak realisticky vykreslují Bídníci život v Montfermeil?
Bedari6 resizeDamien: Velmi realisticky. Vše co tam vidíte, jsou události, který zažil buď sám Ladj Ly nebo jeho známí. Ale všechno je samozřejmě přefiltrováno, přetvořeno do scénáře dramatické fikce. Ve skutečnosti mezi podobnými drsnými událostmi najdete víc radosti. Dějí se tam i jiné věci. Některé hezké scény jsme i natočili, ale do finální verze se nedostaly. Úspěch filmu mi nicméně připadá o to větší, že ho natočili lidi právě z této čtvrti.

Bídníci začali jako krátký film, v němž jste si také zahráli. Jak moc jste se podíleli na celovečerní verzi?
Damien: Alexis se podílel na scénáři celovečerní verze i toho kraťasu, ovšem i my dva jsme se docela zapojili do procesu změny krátkého filmu do celovečerního. Diskutovali jsme o tom, co by mělo být v dlouhé verzi a jaká by měla být. I po začátku natáčení jsme s Ladjem stále sdíleli své názory, aby vznikl film, který jsme všichni chtěli natočit.

Poté, co film zhlédl francouzský prezident Macron, prohlásil, že se životní podmínky na předměstích musí zlepšit. Věříte mu, že něco udělá?
Alexis: Má ještě dva roky na to, aby nám to ukázal.

A doufáte, že by film mohl něco změnit k dobrému?
Damien: Můžeme doufat, že se díky němu lidi víc otevřou a začnou se zajímat o druhé.

Vyhľadaj

2percenta

220x220stavoing

Táto webová lokalita používa súbory cookie pre lepšie používateľské prostredie. Ochrana osobných údajov tým nie je dotknutá.