Diskusia Česi a Slováci – od 28. októbra 1918 po dnešok

MINORITY_vizual_2011V sobotu 26. novembra 2011 o 17.00 h sa v kine CINEMAX trenčianskeho zábavného a obchodného centra Max uskutoční v rámci VI. prehliadky filmov o menšinách MINORITY FILM FESTIVAL diskusia za okrúhlym stolom na tému Česi a Slováci - od 28. októbra 1918 po dnešok. Účasť na diskusii potvrdil podpredseda vlády SR pre ľudské práva a národnostné menšiny RUDOLF CHMEL. Srdečne pozývame, vstup je - tak ako na všetky festivalové podujatia - pre verejnosť voľný - zdarma.

 
  
  
Sobota 26. novembra 2011
17.00 kino CineMax
Okrúhly stôl na tému
Okrúhly stôl za účasti verejnosti moderuje filmový režisér Peter Hledík
Diskutujú:
podpredseda vlády SR pre ľudské práva a národnostné menšiny Rudolf Chmel,
poetka a spisovateľka Sylvia Fischerová,
literárny kritik a historik Lubomír Machala
spisovateľ Rudolf Dobiáš

Sylva  FISCHEROVÁ

* 5. 11. 1963, Praha

Básnířka, prozaička, klasická filoložka

Otec Josef Ludvík Fischer (1894–1973), filozof a sociolog, první rektor obnovené Univerzity Palackého v Olomouci. Její nevlastní sestrou je spisovatelka Viola Fischerová. Po maturitě na gymnáziu v Olomouci-Hejčíně (1982) studovala francouzštinu na jazykové škole v Brně (státní zkouška 1983) a 1983–1985 filozofii na FF UK v Praze a fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Roku 1985 začala na FF UK studovat klasickou filologii. Absolvovala 1991 prací Problém jednoty areté u Platona. Od roku 1983 žije v Praze. Pracuje jako odborná asistentka Ústavu řeckých a latinských studií na FF UK Praha.

Debutovala 1985 v almanaších mladé poezie Zvláštní znamení a Klíčení . Literární, publicistické a odborné texty publikovala v KmeniTvaru, Literárních novinách,Lidových novinách, Mladé frontě dnes, Hostu, Reflexích, Souvislostech, Revolver Revue, Listech, Filosofickém časopise, Rukopise aj.

V textech Sylvy Fischerové se představil dynamický, emancipovaný dívčí subjekt, jejž charakterizuje robustní, často složitě budovaná obraznost. Tématem prvních veršů a také části prvotiny Chvění závodních koní je svár mužského a ženského životního principu. Autorka reflektuje i trýznivý konflikt mezi touhou po svobodě, ohraničené jen vlastními představami, a touhou žít v milostném vztahu, který je sice krásný a naplňující, ale i omezující. Tento konflikt chápe jako základní situaci člověka, jenž nemůže existovat mimo souřadnice spolužití. Motivy rozchodu se světem rodičů, touha po samostatně uspořádaném životě tvoří významové pozadí také ve sbírce Velká zrcadla, která přináší definitivní rozloučení s relativně idylickým světem mladistvých lásek. Část textů je zde věnována rovněž básnickému zachycení cestovatelských zážitků, hlavně z bývalého Sovětského svazu. Ve sbírce V podsvětním městě je lyrický subjekt meditativnější a zároveň skeptičtější při komentování rolí, které člověk během svého života přijímá. Autorčina klasická erudice se intenzivněji projevuje v symbolisticky stylizovaných reflexích existenciálních souřadnic lidského přebývání ve městě. Filozofující typ lyriky rozvíjí rovněž ve sbírkách Šance a Krvavý koleno, kde reflektuje stav evropské, resp. křesťanské kultury a pozornost obrací k hledání duchovních hodnot. Nostalgicky se ohlíží po dobách, kdy byla transcendentní dimenze přirozenou součástí všední reality a kdy jazyk umožňoval pojmenovávat a poznávat zdánlivě nepoznatelné. Reflexivnost posilovaná latentní dialogičností a bohaté odkazování k dějinám kultury a umění ještě posilují ve sbírceAnděl na okně.
Autorčiným prozaickým debutem je soubor autobiografických povídek Zázrak, v nichž líčí peripetie dospívání na sklonku éry komunistické totality v osmdesátých letech. V próze pro děti Júla a Hmýza aneb Cesta do Juliiny země akcentovala imaginaci a jazykovou hru a vyšla tak vstřích vnímání dětského čtenáře.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Chvění závodních koní (BB 1986); Velká zrcadla (BB 1990); V podsvětním městě (BB 1994); Šance (BB 1999); Krvavý koleno (BB 2005); Zázrak (PP 2005); Júla a Hmýza aneb Cesta do Juliiny země (P pro děti, 2006); Anděl na okně (BB 2007).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Klíčení (1985); Zvláštní znamení (1985); Narozeni v 60. letech (1989); Child of Europe (Londýn 1990); Interference (Cheltenham 1992); Přetržená nit (1996); Město velebené veršem (1998); Pegasovo poučení. Antologie české poezie 1945–2000 (2002); Iz veka v vek (Moskva 2005); Antologie české poezie. II. díl (1986–2006) (2007).
Uspořádala a vydala: Původ poezie (2006, s J. Starým, též přispěla); J. L. Fischer: Výbor z díla (2007, s J. Šulcem).

 

Lubomír  MACHALA

* 10. 11. 1958, Bruntál

Literární historik a kritik

Manžel lingvistky a vysokoškolské učitelky Mileny Machalové (* 1958, sňatek 1981). Jeho otec byl původně stolař, později řídící pracovník, matka dělnice. Dětství Machala prožil v Karlovicích (okres Bruntál). V Olomouci studoval na Střední průmyslové škole elektrotechnické (1973–1977) a poté na FF UP češtinu a občanskou nauku. Absolvoval 1982 prací Vývojové tendence české prózy 70. let (PhDr.). Poté byl půl roku stážistou, od roku 1983 asistentem a od roku 1985 odborným asistentem na katedře bohemistiky a slavistiky FF UP (od 1995 katedra bohemistiky, od roku 2004 vedoucí katedry bohemistiky). Titul CSc. získal 1993 obhajobou práce Podoby české a slovenské prózy 1969–1989. V roce 2003 se habilitoval prací V labyrintu svobody. Bilance české polistopadové prózy. V letech 1989–1994 přednášel též na PedF UP v Olomouci. Od roku 1997 pracuje souběžně i v oddělení současné literatury Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Od roku 1995 je zván na četné krátkodobé přednáškové pobyty do zahraničí (mj. Slovensko, Polsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rakousko, Maďarsko, Itálie, Švýcarsko). V letech 1997–2007 byl dramaturgem a moderátorem Literárního festivalu, doprovázejícího knižní veletrh Libri v Olomouci.

První příspěvek Machala uveřejnil 1982 v časopise Kdy, kde, co (Olomouc), dále publikoval stati, literární kritiky, recenze a glosy o české a slovenské literatuře v TvorběKmeniKulturním měsíčníku (Ostrava), Slovenských pohľadoch (Bratislava), Romboidu (Bratislava), Literárním měsíčníku (Literární revui) a Rudém právu; po roce 1989 v periodikách TvarIniciály, Lidové noviny, Literární noviny, ROK, Lidová demokracie, Mladý svět, Česká literatura, Nové knihy, Přítomnost aj. Přispíval i do časopisů olomouckých (Žurnál UP, Scriptum, Hanácké noviny, Aluze) a bratislavských (Slovenský jazyk a literatúra v škole, Fragment K, Kultúrny život, Mosty,Slovenská literatúra, RAK) či katovických (FA art). – S Janem Schneiderem, Josefem Galíkem a Martinem Podivínským připravil pětidílný televizní cyklus Křižovatky současné české literatury (1995, režie Maxmilián Petřík. – Užívá šifer a zkratek -MA (in Kdy, kde, co), ma, lm, L. M., lma, M.

Jako literární historik a kritik se Machala soustřeďuje především na problematiku poválečné literatury. Soustavně se však věnuje též současné slovenské literatuře a píše i studie a články komparatistické, uvádějící českou a slovenskou literaturu do společného kontextu. Souběžně jej redakční, ediční a autorská účast na řadě příruček, zejména slovníkovém informatoriu Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu, a především na publikaci Panorama české literatury, určené nejširšímu čtenářskému okruhu, přivedla k syntetizující podobě literárního dějepisectví. O encyklopedické zmapování nejnovější české literatury vydávané od roku 1990 se pokusilPrůvodcem po nových jménech české poezie a prózy 1990–1995, jenž obsahuje jak kapitoly o základních problémech, tendencích, skupinách a časopisech „nezavedené“ literatury, tak stručná životopisná hesla spisovatelů a bibliografické informace. Základní podoby a vývojové proměny české prózy v 90. letech 20. století postihl ve faktograficky obsáhlé monografii Literární bludiště. Bilance polistopadové prózy, v níž představil nejen zásadní prozaická díla, určující tuto dekádu, ale též analyzoval vztah literárního centra a periferie a prostor věnoval okrajovým žánrům (sci-fi, fantasy) i populární četbě.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990–1995 (slovníková příručka, 1996); Česká próza 90. let (příručka, 1999); Česká próza pod normalizačními tlaky (příručka, 2000); Literární bludiště. Bilance polistopadové prózy (monografie, 2001).
Účast v týmových pracích: Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu (skripta, 1990; přeprac. a rozšíř. s podtit. Informatorium pro učitele, studenty i laiky, 1991, též redig.); Slovník českého románu 1945–1991 (1992; přeprac. s tit. Slovník české prózy 1945–1994, 1994); Panorama české literatury. Literární dějiny od počátků do současnosti (1994, též redig. s E. Petrů); Slovník českých spisovatelů od roku 1945 1, 2 (1995, 1998); Slovník slovenských spisovatelů (1999, přeprac. vyd. 2005); Slovník českých spisovatelů (přeprac. vyd. 2005). 
Příspěvky ve sbornících: Sborník studentských vědeckých a uměleckých prací 1981 a 1982–83 (1982 a 1985); Česká a slovenská literatura 1930–1980 v boji proti fašismu a válce (VO 1981; 1984); Studia bohemica. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, sv. 3–6, 8–10 (1984, 1987, 1989, 1993, 2000, 2004, 2007); Slavica Olomucensia 6 (1987); Nezávislá literatura po pěti letech v referátech (1995); Literární věda 2. Sborník prací FF Ostravské univerzity (1995); O české a švédské literatuře (1996); Česká a slovenská literatura dnes (1997); Autenticita a literatura (1999); Zlatá šedesátá (2000); Česká literatura na konci tisíciletí (2001); Kontexty tvorby Václava Pankovčíka (Prešov 2001); Život je jinde...? (2002); Česká próza 90. let 20. století (2002); Postmodernismus v umění a literatuře (2003); Aktuální slovakistika (2004); Moravica 2, 3 (2004, 2005); Eurolitteraria & eurolingua 2005 (2005); Literatury słowiańskie po roku 1989. Nowe zjawiska, tendencje, perspektywy. Tom 1. Transformacja. (2005); Otázky českého kánonu (2006).

 

 

Rudolf Dobiáš

spisovateľ

* 29.09.1934 Dobrá pri Trenčíne

vzdelanie

Ľudovú školu vychodil v rodisku, v rokoch 1945 - 1953 študoval na Gymnáziu v Trenčíne, kde aj maturoval. Popri zamestnaní absolvoval nadstavbové štúdium na Strednej priemyselnej škole chemickej v Bratislave.

životopis

Rudolf Dobiáš sa narodil v roľníckej rodine. O vstup do literatúry sa pokúsil ešte ako študent gymnázia. Prvé básne publikoval v roku 1953. Potom sa až do roku 1970odmlčal. Ako osemnásťročného čerstvého maturanta ho nespravodlivo obvinili z protištátnej činnosti a stal sa jednou z obetí komunistického teroru. Odsúdili ho na 18 rokov väzenia a väznili v Jáchymove. Na základe amnestie ho po ôsmich rokoch prepustili na slobodu. V nasledujúcich rokoch, síce slobodný a na slobode, musel bojovať o holú existenciu. 

V  roku 1970 začal publikovať v detských časopisoch a písať rozhlasové hry pre deti. Ocenenie rozhlasovej rozprávkovej hry Štyria bratia v anonymnej súťaži Slovenského rozhlasu bolo začiatkom jeho pravidelnej spolupráce s rozhlasom. Pre deti a mládež napísal vyše tridsať rozprávkových hier. Napriek tragickej životnej skúsenosti má jeho poézia a rozprávky pre deti v sebe veľa hravosti, fantazijnosti a humorne odľahčeného pohľadu na detský svet. Vo veršoch preukázal cit pre zvukomalebnosť slovenského jazyka, zdôraznil základné hodnoty života. V príbehoch zo života súčasných detí sa sústredil na odkrytie vzťahov detí k dospelým. 

Z tvorivého úsilia je zakaždým cítiť hrozbu neslobody a nespravodlivosti, nikdy však nie beznádej. Bez trpkosti, s veľkým množstvom poznania. Osudy jeho postáv sú dramatické a dominujú najmä svojou skúsenosťou prežiť a prežívať. 

Deväťdesiate roky znamenajú jeho návrat do spoločenského a kultúrneho života. Jeho novely sa nepriamo vracajú k temnote prežitého obdobia. Až po páde komunistického režimu v roku 1989 začína písať knihy, v ktorých sa ponára do svojej minulosti, prináša obrazy politicky motivovaného násilia a tragických osudov ľudí jeho generácie. Cítiť z nich dobové pozadie, keď jeho postavy sa pokúšajú oslobodiť od minulosti a zabudnúť na ňu, avšak nie za cenu úplného odpustenia. Proces oslobodzovania sa od minulosti a snaha nájsť v živote nové hodnoty a životné ciele, tvorí dramatické jadro jednotlivých príbehov. 

Najmä jeho "knihy z prítmia" významne obohatili súčasnú slovenskú literatúru. Opätovne zvýraznili jej humanistickú tradíciu a podali dramatický a umelecky sugestívny obraz temných stránok slovenského života v druhej polovici 20. storočia. 

Pôsobenie:

1953 zatknutý a obvinený z protištátnej činnosti 
1954 odsúdený na osemnásť rokov väzenia 
1960 prepustený z väzenia na základe amnestie 
1961 - 1962 vojenská základná služba v pracovných jednotkách československej armády 
1963 - 1964 baník v Bani Mládeže, Nováky 
1965 - 1975 robotník a neskôr technik v závode Slovlik, Trenčín 
1975 na základe ocenenia zbierky poviedok Veľké biele vtáky v autorskej súťaži získal dlhodobé tvorivé štipendium od SLF 
1975 - 1987 profesionálny spisovateľ; občas si vypomáhal príležitostnými zamestnaniami (a venoval sa najmä rozhlasovej tvorbe a tvorbe pre deti) 
1987 - 89 vychovávateľ v Domove mládeže 
1970 čiastočne rehabilitovaný 
1990 úplne rehabilitovaný 
1990 - 1992 redaktor Slovenského denníka 

Ďalšie aktivity:
pôsobí v Konfederácii politických väzňov, v rozhlasových a televíznych radách a v Rade SR pre vysielanie a retransmisiu. V súčasnosti je šéfredaktorom časopisu Svedectvo, ktorý vydáva Konfederácia politických väzňov. Je čestným členom, duchovným otcom a kritikom Klubu Spoločnosti autorov umeleckej literatúry pri Štátnej krajskej knižnici Michala Rešetku v Trenčíne 

Ocenenia:
Ocenenie rozhlasovej rozprávkovej hry Štyria bratia v anonymnej súťaži Slovenského rozhlasu 
1979 Hlavná cena na festivale rozhlasových hier v Piešťanoch za hru pre staršiu mládež Cvrček 
1996 Cena SSS za knihu Temná zeleň 
2004 Cena Fra Angelica za prínos kresťanských hodnôt do umenia, udelená Radou Konferencie biskupov Slovenska pre vedu, vzdelanie a kultúru

tvorba

Rozhlasové hry:
1973 Štyria bratia 
1974 Rozprávka o domove 
1975 Sen princeznej Amálie 
1975 Hviezdička 
1976 Ohňová víla 
1977 Oráč Matej 
1978 Cvrček 
1979 Črievičky pre princeznú 
1980 Dve kvapky krvi 
Návšteva z Kalifornie a iné 

Poézia:
1977 Slávnosti jari 
2004 Medzi trávou a vetrom. Básne z budúcej pozostalosti 

Próza:
1966 Temná zeleň 
1999 Tajní ľudia 
2000 Zvony a hroby 

Poézia pre deti:
1973 Vravia vranám vrabce (leporelo) 
1976 Vietor v klobúku 
1977 Možno nevieš, možno vieš (leporelo) 
1979 Kam idete, autíčka? (leporelo) 

Próza pre deti:
1976 Veľké biele vtáky 
1977 Hrdličky 
1979 Lupeň zlatej ruže 
1980 Rozprávka o lastovičke 
1986 Prvý sneh 
1990 Motýľ v škrupine 
1991 Ako sme kradli (spolu s L. Švihranom) 
2001 Mojka Jojka, komínová striga a baranček Albert 

Literatúra faktu:
1993 Svedectvo troch krížov 
2000 Zvony a hroby: príbehy z prítmia 
2004 Triedni nepriatelia

 

urad_vladyHlavnými organizátormi VI. Minority Film festivalu sú Úrad vlády Slovenskej republiky a občianske združenie Filmpress.sk, spoluorganizátormi Barok Film, Furia Film a Continental film. Partnermi prehliadky sú Trenčiansky samosprávny kraj, Trenčianske osvetové stredisko, Zábavno-obchodné centrum MAX Trenčín, mesto Trenčianske Teplice a Kúpele Trenčianske Teplice.

Festival sa realizuje s finančnou podporou Úradu vlády SR v rámci dotačného programu Podpora a ochrana ľudských práv a slobôd.

Informácie o Minority Film Festivale nájdete aj na internete FILMPRESS.SK a na FACEBOOKU

 

Za obsah tohto dokumentu je výlučne zodpovedný FilmPress.sk

Vyhľadaj

2percenta

220x220stavoing

Táto webová lokalita používa súbory cookie pre lepšie používateľské prostredie. Ochrana osobných údajov tým nie je dotknutá.