Přijedou si pro ni dvě výrazné osobnosti, které ve své tvorbě plynule přecházejí od charismatických hereckých výkonů k odvážné autorské režii. Dvacet let poté, co ve Varech získala cenu pro nejlepší herečku za film Sherrybaby, si Maggie Gyllenhaal přijede na festival pro Cenu prezidenta. (Stejné ocenění mimochodem loni převzal na KVIFF její manžel, americký herec Peter Sarsgaard).

Šedesát festivalových ročníků během osmdesáti let jeho existence vybízí s dvojnásobnou intenzitou nejen k ohlédnutí do bohaté minulosti akce usazené záhy po skončení druhé světové války do Sudet, nýbrž i k ohledávání, nakolik pohled současného sboru dramaturgů festivalu na vývoj světového filmu souzní s průkopnickou prací dávných i nedávných kolegů.

Odhalili jsme vizuál 60. KVIFF a už se těšíme, až se s vámi od 3. do 11. července projdeme po červeném koberci v Karlových Varech! Jaké další novinky jsou už o letošním jubilejním ročníku známé? Jubilejní 60. ročník MFF Karlovy Vary pozve všechny návštěvníky na červený koberec. Právě ten totiž inspiroval letošní vizuál festivalu.„Navrhli jsme ho v maximální jednoduchosti tak, aby mohl vyvolat různé asociace i interpretace a symbolizovat festival,” popisují své dílo Jonatan Kuna a Aleš Najbrt ze Studia Najbrt. Vizuál vyjadřuje, že red carpet tu je pro každého. „Nejen pro filmaře, kteří na něm představují své filmy, nebo pro hvězdy přijíždějící na zahájení a zakončení. Mohou se po něm projít všichni milovníci filmu,” říkají autoři. Festivaloví návštěvníci se proto na rozpohybované verzi vizuálu odrážejí jako stíny. „Je to jakási projekce a film odehrávající se přímo na červeném koberci,“ dodávají Aleš Najbrt a Jonatan Kuna.

Jestliže je cílem paralelní soutěžní sekce Proxima na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech ukazoval novátorské, nekonvenční a experimentální hlasy současné světové kinematografie, její vítězné snímky tuto ambici naplňují. Naplňují ji ale i další filmy z Proximy, které si z festivalu ceny neodvezly. Napříč celým světem tam figurovaly filmy z Asie, z Jižní Ameriky i z různých částí Evropy. Počínaje u pomalého lyrického filmu z Bangladéše Písečné město přes kolumbijské Mapy zmizelých na téma hledání pohřešovaných osob, přes české a slovenské příspěvky Na druhé straně léta a Neplacené volno s tématy mladých lidí, kteří hledají sami sebe buď v jiném světě nebo v nalezení vnitřního klidu, dále tradičněji vyprávěné příběhy z evropského kontinentu a konče více jak tříhodinovou filmařskou i intimní emigrantskou zpovědí ve film TrepaNation.

Festival v Karlových Varoch sa skončil slávnostným odovzdaním cien a z výsledkov mali radosť najmä naši tvorcovia. Ako je už známe slovenský režisér Miro Remo získal trofej najvyššiu – Krištáľový glóbus za najlepší film hlavnej súťaže - za dokument Radšej zošalieť v divočine. Že túto radosť zakalí smútok ešte netušil, ale o tom neskôr. Slovenská kinematografia už dávno nemala tak reprezentatívne zastúpenie, čo sa odrazilo tak na cenách, ako aj na návštevnosti a popularite. Snímku Duchoň uviedli mimo súťaže, ale mala mimoriadny ohlas. Zbormajster dostal dve ceny – neštatutárnu Cenu Europa Cinemas Label ako najlepší film hlavnej súťaže a Kateřina Falbrová za úlohu vo filme Zvláštne uznanie. Tentoraz sa skutočne nemusíme sťažovať a ostáva len dúfať, že nezaspíme na vavrínoch.

Karlovarský festival vždy ničím prekvapí. Tentoraz hlavnou cenou, ktorí bola prekvapením. Favorit Zbormajster síce dostal dve ceny, ale medzi hlavnými nefiguroval. Keď sa zamyslíme nad víťazom tam sa veľmi niet ani čomu čudovať – poroty hľadajú vždy niečo čo vybočuje z rámca  priemeru a film Mira Rema Radšej zošalieť v divočine tomu presne zodpovedá. Teda po dlhšom čase teda máme hlavnú cenu festivalu, lebo film vznikol v česko-slovenskej koprodukcii. Snímka o dvoch čudákoch, ktorí sa rozhodnú neopustiť po celý život jedno miesto, žijú si svojsky a správajú sa ešte svojskejšie, je svojim spôsobom vzbura proti konvenčným filmom a rozbujnelej  konvenčnej spoločnosti. Z tohto pohľadu to bola možno správna voľba už aj preto, že Removi sa, napriek príbehu o dvoch bláznoch, podarilo snímku profesionálne realizovať. Pozrite si kompletný zoznam víťazov.

Jeden z najznámejších svetových hercov Švéd Stellan Skarsgårsgard si na záver ako jediný zo zahraničných hostí prevezme Krištáľový glóbus za prínos svetovej kinematografie. Keď v dospievaní rozhodoval čo by robil tak prišla do úvahy i diplomacia. Túžil totiž cestovať po svete a riešiť konflikty. Herectvo, ktorému sa venoval už ako ochotník, však nakoniec zvíťazilo. Už v ako 21- ročného ho považovali za hviezdu. Celosvetovo však prerazil až filmom Prelomiť vlny Larsa von Triera. Odvtedy sme ho videli v nespočetných filmoch, napríklad Hon na ponorku, Dobrý WillHunting, Piráti z Karibiku, Mamma Mia!, Thor, Avengers a mnohých iných. Na festivale uvedie film Citová hodnota (Sentimental value) réžiséra Joachima Triera, ktorý na tohtoročnom festivale v Cannes získal Veľkú cenu.

Kým sa ešte stále veľa hovorí len o filmoch Duchoň a Zbormajster zatiaľ pribúdajú v súťaži ďalšie zaujímavé diela a dielka. Jedným z nich je maďarský súťažný príspevok Jimmy Jaguár režiséra Benceho Fliegaufa, Jimmy Jaguár sa predstaví jednoducho Jagu. V tejto trochu zmätenej snímke ide o démona, ktorý preskakuje z človeka na človeka, aby ho premenil na nástroj pomsty. Nikdy neviete koho si vyberie, vždy sú to tajomní ľudia, zdanlivo ich nič nespája, majú však spoločného menovateľa: keby ich zabili bolo by to nezákonné. Nachádza sa medzi nimi nacista, vrah, zlodej, paleta hriešnikov je široko rozvetvená. Objasňujú sa staré prípady, temná minulosť opäť ožíva, dozvedáme sa mnoho nejasností, najmä o minulosti.

V prvý deň 97. ročníka Medzinárodného filmového festivalu Karlove Vary bol v Česku veľký výpadok prúdu. Hrozilo, že to postihne aj karlovarský kraj, našťastie, sa to nestalo a tak mohol festival slávnostne odštartovať. Otvorila ho nový zvučku festivalu s Bolkom Polívkom a show bratov Cabanovcov. A práve populárny program vzbudil aj nejaké rozpaky. Vysvetľovať sa dal rôzne od spomienky na zosnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošku až po apokalyptickú víziu súčasného sveta, s malou nádejou na záver. Marek Eben zvykne bohato rozdávať jeden bonmot za druhým, tentoraz nebol tak vtipný ako zvyčajne, zabavil len konštatovaním, že by si Bartoška neprial, aby pomenovali po ňom ulicu, ale komín.