ISSN 1339-4762

2percenta

Reklamný prúžok

Cenu prezidenta MFF KV získá Zdeněk Svěrák

KV logo resizeFilmový a televizní scenárista, autor divadelních her, spisovatel, herec a textař převezme v rámci 49. ročníku MFFKarlovy Vary Cenu prezidenta MFF KV, jíž festival oceňuje nejvýznamnější osobnosti české kinematografie.
Filmy podle scénářů Zdeňka Svěráka byly třikrát nominovány na Oscara: poprvé to byla veselohra Vesničko mástředisková (1985, r. Jiří Menzel) a podruhé Obecná škola (1991, r. Jan Svěrák) a následně Kolja, který nakonec Oscara v roce 1997 získal.

Zdeněk Svěrák, původně učitel, se do české kultury zapsal nejen jako scenárista, dramatik a spisovatel, ale také jako spolutvůrce fiktivní postavy českého velikána Járy Cimrmana, jehož jméno nese i divadlo, které se svými kolegy založil a kde jako kmenový autor a herec působí dodnes. Svěrák tvořil pro film a divadlo s dlouholetým přítelem a spolupracovníkem Ladislavem Smoljakem. S ním od 70. let napsal řadu českých komedií: Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974), Marečku, podejte mi pero! (1975, obě v režii Oldřicha Lipského), Na samotě u lesa (1975, r. J. Menzel), Kulový blesk (1978, r. Zdeněk Podskalský a L. Smoljak) a satirický muzikál Trhák (1980, r. Z. Podskalský). Tvůrčí Zdenek Sverák resizetandem Smoljak - Svěrák je podepsán pod snímky Jára Cimrman, ležící, spící (1983), Rozpuštěný a vypuštěný (1984) a pod divadelní „kronikou“ Nejistá sezóna (1987, - všechny r. L. Smoljak). Pohádky Ať žijí duchové! (1977) a Tři veteráni (1983, obě r. O. Lipský), komedie Vrchní, prchni! (1980, r. L. Smoljak), adaptace Vojnovičova románu Život a neobyčejná dobrodružství vojína Ivana Čonkina (1994, r. J. Menzel), pohádka Lotrando a Zubejda (1997, r. Karel Smyczek) a dvě populární, na Oscara nominované veselohry Vesničko má středisková (1985, r. J. Menzel) a Obecná škola (1991, r. J. Svěrák) – jsou filmy, k nimž Zdeněk Svěrák napsal scénáře samostatně.

K jeho největším úspěchům patří oscarový film Kolja (1996) - za scénář byl oceněn Českým lvem. Pro Jana napsal rovněž příběh velkofilmu Tmavomodrý svět (2001) věnovaného českým válečným pilotům, kteří bojovali v řadách britských RAF. Film byl oceněn čtyřmi Českými lvy. Komedie Vratné lahve (2007) se

Sverákovci resizestala nejnavštěvovanějším filmem roku. Zdeněk Svěrák byl oceněn Českým lvem za nejlepší scénář a Zvláštním uznáním za scénář na 42. MFF Karlovy Vary, kde film také získal Diváckou cenu deníku Právo. V mezinárodní soutěži MFF KV 2010 získala Zvláštní cenu poroty originální pohádka Kuky se vrací (r. Jan Svěrák), v níž Zdeněk Svěrák namluvil jednu z hlavních postav. Jejich poslední spoluprací je filmová pohádka Tři bratři, která má vstoupit do kin letos v srpnu.

Jako svérázný komický typ se Zdeněk Svěrák uplatnil ve vedlejších úlohách mnoha českých veseloher, na nichž se většinou podílel i autorsky. Z hlavních rolí připomeňme alespoň uštvaného zubaře Burdu a zhoubně zamilovaného inženýra Hnyka v tragikomických moralitách Co je vám, doktore? (1984) a Jako jed (1985, obě r. Vít Olmer). Největší herecké příležitosti mu nabídl ve snímcích Obecná škola (1991), Akumulátor 1 (1994) a Kolja (1996) a Vratné lahve (2007) jeho syn Jan.

Zdeněk Svěrák se věnuje charitativní činnosti, stál u vzniku centra pro pomoc paraplegikům Paraple, jehož tváří a podporovatelem je dodnes. Je oblíbeným autorem nejen dětských knih, v tvůrčí dvojici se skladatelem Jaroslavem Uhlířem vznikly desítky populárních písniček, k nimž Zdeněk Svěrák napsal texty. Svěrákovy povídkové knihy Povídky (2008), Nové povídky (2011) a vzpomínková mozaika Po strništi bos (2013) se staly bestsellery.

Karlovarský festival ocení aj Williama Friedkina

W FriedkinVýjimečná osobnost amerického filmu převezme Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii a uvede restaurovanou verzi jednoho ze stěžejních titulů své kariéry Mzda strachu. Friedkinova návštěva Karlových Varů je logickým vyvrcholením snah festivalu představit sedmdesátá léta v zámořské kinematografii, klíčové období, jež ovládala generace Nového Hollywoodu. Rodák z Chicaga k jeho ojedinělosti přispěl nejen proslulými snímky Francouzská spojka (1971) a Vymítač ďábla (1973), ale především ve své době kontroverzně přijatým dobrodružným dramatem Mzda strachu (1977), které je dnes všeobecně uctíváno, podobně jako o více než dvacet let starší Clouzotova stejnojmenná adaptace téhož románu Georgese Arnauda.

Už v začátcích kariéry v dokumentární tvorbě pro televizi (např. ceněný Lid vs. Paul Crump) prokázal William Friedkin mimořádný talent pro sugestivní filmové vyjadřování, kterým je schopen oslovit široké publikum i nevyzpytatelné kritiky. Do historie filmu se zapsal redefinováním žánrů krimi a hororu, Francouzská spojka a Vymítač ďábla dohromady získaly sedm Oscarů a stejný počet Zlatých globů, jejich vliv na dílo řady tvůrců je všeobecně známý. Za jeden z nejoriginálnějších thrillerů 80. let je považován jeho kontroverzní ponor do newyorské sadomasochistické subkultury Na lovu (1980), zatímco akční drama Žít a zemřít v L.A. zaznamenalo úspěch u kritiky, jíž připomnělo Friedkinův veleúspěšný začátek předchozí dekády.

Uznávaný operní režisér i autor fascinujících knižních memoárů The Friedkin Connection (Harper 2013) vždy ovládal schopnost vymanit se zjednodušujícímu zaškatulkování. V nedávných letech zaujal hororovým thrillerem Brouk (2006) i černou komedií Zabiják Joe (2011), ve kterých nabídl zajímavé příležitosti dnes uznávaným hercům Michaelu Shannonovi a Matthewovi McConaugheymu, stejně jako v předchozích desetiletích zásadně ovlivnil kariéry Gena Hackmana, Roye Scheidera nebo Ala Pacina.

Share/Save/Bookmark