Curyšský filmový festival ještě stihl ukázat atraktivní filmy

ZFFCurichlogo resizeProbíhající pandemie zasáhla všechny, filmové festivaly nevyjímaje. Řada z nich byla zrušena, některé zkusily formu online, jen zlomek se jich mohl uskutečnit fyzicky – a i ty musely hledat nový způsob fungování. O osudu festivalů letos nerozhodoval jejich význam, ale hlavně datum a místo konání. Štěstí měly ty lednové a únorové a pak po dlouhé pomlce evropské akce od poloviny srpna do poloviny října. Jedním z mála míst, kde mohli fanoušci přijít do kina na nové artové filmy, se stal i Curych, který hostil festival na přelomu září a října.

Curyšský filmový festival nemá kategorii A, v soutěži tedy může promítat snímky představené a často i oceněné na jiných akcích. Z výběru titulů z uplynulé festivalové sezóny se skládá většina jeho programu. Stejně jako například londýnský festival, který se odehrává hned poté (ovšem letos se zcela zavřel pro návštěvníky ze zahraničí), tak Curych slouží jako dobré doplnění nejvýraznějších snímků roku. Obvykle mohl nabízet díky svému říjnovému termínu i první oscarové kandidáty a díky svým bohatým sponzorům hvězdné delegace. Ovšem letos ještě oscarová soutěž pořádně nezačala a z velkých jmen do Curychu přijeli jen Juliette Binoche, doprovázející feministickou retro komedii Jak býti dobrou ženou, a Johnny Depp, v roli producenta nového hudebního dokumentu Juliena Templa Crock of Gold o frontmanovi kapely The Pogues.

Zurich Film Festival známý pod zkratkou ZFF pořádá tři hlavní soutěžní sekce, v nichž jde o nemalou odměnu 25 tisíc švýcarských franků. Focus se bezzvlastnichznameni resizesoustředí na první až třetí filmy lokálních filmařů, tedy režisérů ze Švýcarska, Německa nebo Rakouska. Letos z nich porota vybrala jako nejlepší rakousko-belgické gay drama Hochwald. V dokumentární soutěži bodoval americký snímek Time, který sleduje manželský pár, jen před jednadvaceti lety vyloupil banku. Zatímco žena dostala jen mírný trest, manžela odsoudili na šedesát let. Jeho manželka od té doby bojuje za jeho propuštění. Zlaté oko v kategorii hraných filmů patří mysterióznímu thrilleru Bez zvláštních znamení, dramatu matky, která se vydává na cestu Mexikem hledat svého syna. Film o násilím zmítané zemi už získal Cenu diváků na festivalu Sundance, v Evropě ho poprvé ukázala česká akce Tady Vary v červenci. Na jeho vítězství se mohl podepsat i fakt, že dva ze tří porotců pocházeli z Latinské Ameriky, Michel Franco, čerstvě oceněný v Benátkách za svou novinku Nuevo Orden, dokonce přímo z Mexika. „Je to dechberoucí nástin bajky o válce, kterou můžeme spojit s mnoha místy na světě, jež jsou vnitřně ve válce,“ uvedla porota.

Bez zvláštních znamení prý pro jury byla jasná volba, film nicméně nebyl v čtrnáctičlenném výběru bez konkurence. V soutěži se objevilo například nenápadně srdceryvné drama Never Rarely Sometimes Always, které na příběhu nezletilé Američanky dokumentuje každodenní zkušenost s misogynií. Snímek Elizy Hittman spojující chladný realismus s melancholickou poetikou zaujal na Berlinale, odkud si odvezl Velkou cenu poroty. Na ženskou hrdinku se s velkou empatií zaměřilo i švédské drama Charter. Vypráví o matce procházející náročným rozvodem, při němž jí hrozí ztráta dětí. Na týden je proto unese na dovolenou na Kanárských ostrovech. Následuje netriviální a nestereotypní drama o vzájemném porozumění. Režisérka a scenáristka Amanda Kernell, jež zaujala už svým debutem Sámská krev, se zaměřuje na psychologickou studii chybující protagonistky, která si chce zachovat pouto s dětmi i vlastní nezávislost. Snímek soutěžil už na Sundance a v Göteborgu a byl vybrán mezi kandidáty na Evropské filmové ceny.

Teorii, že o ženských hrdinkách mají tendenci vyprávět hlavně ženské autorky, potvrzovaly i další dva soutěžní kandidáti. Nezvyklou romanci Přípravy na bytí Hochwald resizespolu na dobu neurčitou natočila jako svůj druhý snímek Maďarka Lili Horváth. S debutem Středeční dítě před pěti lety vyhrála sekci Na východ od Západu na karlovarském festivalu, novinku představila poprvé v Benátkách. Film se může chlubit zajímavou protagonistkou, vynikající neurochirurgií, která se směle rozhodne následovat srdce a dát šanci vztahu s kolegou. Ten však najednou tvrdí, že si ji nepamatuje. Horváth naopak selhává v práci s tajemstvím a vykreslením nejistot a projekcí a fantazií, které začátky milostných vztahů provázejí. Celovečerní filmový debut Jsme jedné krve Dánky Jeanette Nordahl, která nejvíc zkušeností pobrala na seriálu Borgen, se stihl ukázat na Berlinale i na akci Tady Vary a nyní má také šanci na nominace na Evropské filmové ceny. Hvězda Borgen Sidse Babett Knudsen si v krimi zahrála matku tří synů a hlavu rodinného gangu, ke kterému se po smrti matky přistěhuje její sedmnáctiletá neteř. Účinek dramatu o tom, zda příbuzenské vztahy svazují víc než morálka, snižuje často nevěrohodně podané jednání postav i určitá rozbředlost v druhé polovině.

Dobré ohlasy provázely tragikomedie Jablka, která otvírala letošní druhou sekci benátského festivalu Horizonty. Debutující Christos Nikou tu originálně využil dystopickou zápletku o záhadné nemoci, kvůli níž lidi ztrácejí paměť, k portrétu muže, jenž se odmítá vyrovnat se svým traumatem. Jeho absurdní komické tóny nefungují tak dobře, jako v řeckých filmech Nikouova kolegy Jorgose Lathimose (jemuž dělal asistenta na jeho průlomovém filmu Špičák). Ke konci však smutný osud hlavního hrdiny nabírá na síle, jak se postupně odhaluje jeho příčina i možná cesta ven. Z Benátek přejel do Curychu i snímek Učedník, oceněný v Itálii za scénář. Ten na příběhu indické zpěváka tradiční hudby zkoumá důležitost talentu a zkušeností při zisku slávy.

Jen polovina z tvůrců soutěžních filmů mohla své dílo představit curyšskému publiku osobně. Do největšího švýcarského města, které mimochodem žilo překvapivě normálně a o víkendu bylo plné lidí, přijeli např. Lili Horváth, Jeanette Nordahl nebo Ben Sharrock, režisér tragikomedie Limbo. Ta se soustředila na mladého uprchlíka ze Sýrie, který apaticky čeká na vyřízení povolení k pobytu na odlehlém skotském ostrově. Absurdní scénky ze života imigrantů, kteří se kromě čekání můžou už jen účastnit amatérského kurzu o západních kulturních zvycích, baví i dojímají. Sharrock umí vykreslit lakonické miniatury, postavit ale větší drama člověka vytrženého z kořenů a ztrácejícího naději mu jde hůře.

S výjimkou těch největších festivalů jako Cannes, Benátky, Berlinale či Sundance nicméně málokterý festival láká publikum hlavně na svou soutěž. I v time resizeCurychu mezi divácké taháky patřily především filmy ze sekce Gala Premieres, která promítá „nejočekávanější filmy roku“, případně sekce Special Screenings, popsané jako „výběr unikátních hraných i dokumentárních snímků“. Mezi Gala Premieres, na něž festival kupodivu neposkytuje novinářské lístky, letos figurovala řada amerických filmů, včetně politického hororu Antebellum o úspěšné černošské spisovatelce ze zámožné rodiny, která se náhle ocitne jako otrokyně na bavlníkové plantáži, feministického dramatu Shirley inspirovaného životem spisovatelky Shirley Jackson, jež se stalo favoritem Berlinale, nebo vítěze benátského Zlatého lva Země nomádů.

Početné bylo v této sekci i britské zastoupení, které lákalo na hvězdné obsazení. Režijní debut Vigga Mortensena Falling vycházející z jeho vlastních zážitků popisuje složitý vztah mezi otcem a synem. Divácky přívětivá poučující komedie Problémissky s Keirou Knightley vzpomíná na udílení Miss World 1970 v Londýně, které narušily protesty feministického hnutí. V dojemném a zároveň nesentimentálním a neokázalém dramatu Nowhere Special hraje James Norton umírajícího otce, jenž hledá pro svého čtyřletého syna novou rodinu. Romance Supernova ukazuje Colina Firtha a Stanleyho Tucciho jako pár, jehož vztahem otřesou rozdílné představy o budoucnosti poté, co jeden z nich začne trpět demencí. A v špionážním thrilleru Kurýr si Benedict Cumberbatch zahrál civilistu, jenž je zatažen do machinací tajných služeb v době kubánské krize.

Letošní 16. ročník ZFF také udělil dvě Čestné ceny. Britská herečka Olivia Colman, která má díky rolím královen Anny (ve filmu Favoritka) a Alžběty II. (v maiwen resizeseriálu Koruna) doma už Oscara, Baftu, Zlatý glóbus, Evropskou filmovou cenu či Volpiho pohár, nové ocenění přebrala online, na premiéře novinky Otec, adaptace úspěšné divadelní hry o vztahu dcery a osmdesátiletého otce ztraceného ve svých vzpomínkách. Její autor Floriana Zeller filmem debutuje jako režisér. Francouzská herečka, režisérka a scenáristka Maïwenn dorazila osobně, sošku Zlatého oka dostal na premiéře své novinky DNA, v níž si sama zahrála hlavní roli Francouzsky s alžírskými kořeny, která se chce po smrti dědečka dozvědět víc o jeho rodné zemi.

Program letošního ZFF obsahoval 165 filmů ze 47 zemí, 23 z nich festival ukázal ve světové premiéře, 11 v mezinárodní a čtyři v evropské premiéře. Podle festivalových statistik 16. ročník přilákal kolem 68 zffceny resizetisíc návštěvníků, což je pro pořadatele vzhledem k o 40 % omezené kapacitě sálů vzhledem k rozestupům vyžadovaných opatřením proti koronaviru a nutnosti nosit roušky úspěch. „Očekávali jsme tak třetinu loňské návštěvnosti a toto číslo naše očekávání o dost překročilo,“ radoval se ředitel akce Christian Jungen. „Jsme tedy spokojen.i. ZFF pomohl lidem znovuobjevit kouzlo kina a umožnil filmařům opět své filmy uvádět osobně,“ dodal. Nutno však dodat, že na některé odpolední projekce příliš lidí nedorazilo a festival ani na rozdíl od Benátek nijak přísně od diváků nevyžadoval dodržování hygienických opatření. Další ročník organizátoři připravují na termín 23. září – 3. října 2021.

Zábery z filmov Bez zvláštních znamení, Hochwald a Time.

Vyhľadaj

2percenta

220x220stavoing

Táto webová lokalita používa súbory cookie pre lepšie používateľské prostredie. Ochrana osobných údajov tým nie je dotknutá.